Ajši jsme umístili pelíšek do předsíně, odkud jsme pro jistotu odstranili všechny boty a nechali jsme jí přístup do místnosti v přízemí našeho domku, tedy do obýváku s kuchňským koutem. Pochopila to po svém: v předsíni bydlím a zbytek je výběh na venčení. To jsme prokoukli velice brzy a začali s výchovou k čistotě. Do pokojů v patře nesmí. Ne že by to nevyzkoušela, vyčurat a vykakat se stihla i tam, ale vždy jsme důsledně zasáhli: zataháním za kůži vzadu na krku a odnesením dolů, takže po pár týdnech to už respektuje. Jen je sama dole smutná a pokňukává pod schody.
Výchova k čistotě: Když chtěla Ajša čurat, začala se točit v kruhu (jako že ušlapává trávu) a tak s ní rychle ven. Běhali jsme snad ve 20-ti minutových intervalech. Ještě že je léto. Podle rad odborné literatury jsem nosila v kapse pamlsek za odměnu za čurání venku, ale nabyla jsem dojmu, že se s tím Ajše vyloženě vnucuju. Ona totiž hned po vykonání potřeby pokračovala v očuchávání okolí a vše brala jako samozřejmost, tak jsem s pamlsky přestala. Daleko víc ji těší pochvala "hodná Ajšinka", to se hned jde mazlit. Stolici měla zpočátku několikrát denně nepravidelně a neodhadnutelně, takže.... Ale s věkem se to zlepšuje. Pro jistotu ji venčíme hned po jídle, respektive se snažíme jí dávat jídlo před plánovaným pobytem venku, abychom předešli katastrofám.
Ostatní povely: Ve 3 měsících zvládá bez speciálního výcviku povely "zůstaň"," nesmíš" a "Aji, pojď sem + zamlaskání". Někdy ale také neposlechne. Neodměňujeme ji lahůdkami, jen jí ukážeme, co se po ní chce. Většinu věcí plní z lásky k nám, protože my ji dáváme jídla a mazlíme se s ní.
Jídlo: Když má hlad, pořád za mnou chodí a kouká na mě. Mám granule ve velké vestavěné skříni v předsíni, kde je i spousta dalších věcí osobní potřerby a pro domácnost, takže tam často chodím. Je zajímavé, že když jdu pro jídlo, přesně to pozná a začna velkým vyskakováním a olizováním ruky dávat najevo radost, ačkoli jindy zůstává v klidu, když jdu do stejné skříně pro něco jiného. Jí 3x denně - ráno jí méně a večer má hlad. Ve 3 měsících váží 10 kg. Miluje tvaroh a jogurty, tvaroh sní celý smíchaný s kostkou taveného sýra, do bílého jogurtu jí dávám nalámané piškoty. Když dělám maso, které není kořeněné nebo smažané, dávám jí i naší stravu (hovězí a drůbeží polévky, játra, rizoto, tvarohové knedlíky....). Pokud jde o granule, jí je, ale s menším nadšením než mléčné výrobky. Vyskoušeli jsme různé druhy, často nedobrovolně, protože došlo krmivo a v obchodě jsme museli vzít, co zrovna měli. Ani nám nezbylo dost grnulí, abychom Ajšu přivykli nové chuti postupným přimícháváním, ale přechody mezi jednotlivými druhy zvládá bez problémů. Dnes má Eukanubu, ta jí asi nejvíc chutná, pěkně voní, ale je drahá.
Spánek a denní režim: Ajšinka chodí spát docela brzo a vstává taky brzo. Jako štěně vstávala tak mezi 5.00 - 5.30 ráno a večer nechtěla potmě vůbec chodit ven. Teď už vstává tak v 6.30 a večer ji naposled venčím mezi 21. a 22. hodinou. Spí doma v předsíni, kde má pelíšek i misky, ale většinou leží na dlažbě. Do pelíšku utíká, když chce mít pocit soukromí, třeba když dostane vynadáno, a je důležité brát sebou pelíšek do cizího prostředí jako místo s označením "Ajšinčino doma". V horkých letních dnech chtěla spát venku, ale její časný budíček nebyl po chuti sousedům, takže jsme pokusy se spaním venku prováděli jen zřídka. Ty poslední ale byly úspěšné, protože jsme Ajši nechali volný přístup na zahradu, což jsme se původně báli, máme ji malou a okrasnou. Ale v tomhle je Ajša dobrá, žádné velké škody nedělá a tak ani nemáme kotec. Má výběh asi 250 m2 a asi 4x denně procházku mimo zahradu.